18.9.2003 čtvrtek – Jak přijít o peníze rychle a
snadno…
Tak sem to vykecala. Jeden člověk ví, jakou trasu chci o víkendu jít. Nevím, jestli je rád, že to ví. Ta jediná věc, která by trasu zkrátila o velikej kus se opravdu nestane, tak přestaňte doufat. Včera byl fajn večer :o) Akorát teda s kolenem to není moc fajn, už je mu jaksi fuk, kde a kdy se kvůli němu složím. V práci, venku, v šalině, v hospodě… popocházení u šipek mu nedělá dobře, ale na druhou stranu mu v současné době nedělá dobře už vůbec nic :o( Dobrá rada nad zlato: když se vám chce v šalině omdlít, tak se tvařte, že jen usínáte… dobrá rada číslo dvě: nepřejeďte v noci svoji zastávku, abyste nemuseli s rozsypaným kolenem trajdat po sídlišti v noci a dobrá rada číslo tři: když zvořete ty první dvě věci, pak noste na hlavě přilbu, nejlíp integrálku na motorku. V noci sem přišla o šest stovek cash a trochu krve z nosu, na hlavě mám decentní bouli a hlava mi třeští a taky sem se na dovršení všeho štěstí pak zbavila včerejšího oběda a těch čtyř piv, co sem měla večer. Taková škoda :o( Jo a musím poděkovat jednomu člověkovi za noční morální podporu po telefonu, když mi teklo z nosu a já už nevěděla co s tím, on bude vědět, nikdo jinej mi nevolal :o)
Tohle by se mi na horách nestalo, i proto tam o víkendu zas
pojedu. Je to tam jiný, ještě se mi tam nic špatnýho nestalo a koleno mě teď
stejně bolí hodně i v Brně… Teď ráno sem se dověděla tohle: „Jsi jako
magnet na průšvihy... :o)“ … hm, jasný já vím, mám ten dojem taky a už mě to delší
dobu nebaví… Dneska půjdu večer s JDCem do kina a docela se na to těším
:o) akorát to bude rozlučkovej večer JDC se totiž stěhuje za hranice…:o(
15.9.2003 pondělí – Den, týden, měsíc, rok,
život pěkně na houby…
O víkendu si můžete přečíst buď tady
nebo ve Výletech pod názvem První sníh?… každopádně to vždycky najdete podle
data. Je tam i povídání o pátečním večeru a noci, o tom, jak může blbej
kohoutek od vody ohrozit odjezd na výlet. Ale jen ohrozit. To bych to nebyla
já, kdybych se nechala takovou věcí odradit. Víkend byl takový víkendový, těžko
to nějak pojmenovat. Náladu mi ani nespravil ani nezkazil, takže teď sedím
v práci a plánuju nákup na víkend příští. Ve Výletech je v plánech
pod názvem Podzimní výzva… asi někteří tušíte, že to bude nářez, když sem to
pojmenovala takhle. Věřte tomu, že nářez to bude a velkej. Opět nemám
v úmyslu nikomu říkat, kam přesně jedu, takže se nezkoušejte ani ptát.
V případě průšvihu se když tak ozvu :o) Jedu sama. Existuje jediná věc,
která by mě od toho úmyslu odradila a donutila mě zkrátit trasu skoro o
¾ délky, ale o té vím, že se nestane, takže v pátek odjíždím…
12.9.2003 pátek – Není ideální, když jeden
zoufalej, radí druhýmu zoufalýmu…
Jo, to fakt není dobrá cesta. Napřed to totiž vypadá, že jako se z toho průšvihu budou navzájem tahat a tím si pomůžou, ale výsledek je vždycky stejnej. Nakonec skončí oba v tak těžké depce, že jsou stavu jít spolu skočit z mostu. Nebo každej zvlášť, ale to je úplně jedno. Dneska sem své sestřičce poskytla úžasnou radu na zhubnutí. Akorát teda doufám, že se jí to nepovede realizovat, protože to by pak měla v hlavě stejnej bordel jako já a to už by bylo na jednu rodinu moc. Ona Bobuška určitě zhubne nějakým normálním způsobem. Třeba přestane žrát nebo začne se víc hejbat. Jo, mimochodem, já dneska ráno na tom spinningu fakt byla. Byla sem tam sama a trenér mi to dal pěkně vyžrat, myslela sem, že neodejdu. Dneska ve 23.40 hod. mi jede vláček na výlet, těším se i když asi bude pršet a i když tenhle víkend bude asi dost kopr akce. Hm, používám některý slova, který se mi dostaly do slovníku za posledních pár měsíců, děsně takový ptákoviny chytám a blbě se jich pak zbavuju. To je tak se vším, co člověk nepotřebuje, to se stane a co chce, to se ne a ne stát… klasika všedních dní… hm, ale proč se s tím mám otravovat i já? :o(… konec psaní, nálada na bodu mrazu, jdu si pro čokoládu…
11.9.2003 čtvrtek – Je na čase zlomit smůlu a
nebo… zas na houby…
Včera byl fajn večer. Byli sme s JDCem v kině na filmu Piráti z Karibiku. Je to super film, líbil se mi moc. Líbila se mi i hudba. To je divný. Vidíte to taky? Nejsem stavu napsat nějakou delší větu… Už se to ale začíná lepšit :o) Těším se hrozně na zítřek, jelikož je pátek a to je důvod se těšit. Ráno se půjdu zničit na spinning, pak vezmu po práci batoh a zmizím z dohledu Brna. Napadla mě už trasa, kterou skoro celou znám a akorát ji budu po letech znovu objevovat. Je to celkem štreka, tak doufám, že to zvládnu, hlavně, že to zvládne koleno :o) Bude muset, jedu totiž sama a vlastně nikdo neví kam :o) Třeba je to tak dobře. Do teď to vždycky aspoň někdo věděl, tak bude změna. Dneska večer asi půjdu plavat, když už sem se ukecala, že budu chodit dvakrát týdně, tak musím, jindy už to nestíhám. Tak se mějte pěkně :o)
No, tak plavat sem teda jako nebyla, jelikož je 21.30 a já sem eště v práci a právě se snažím 5 minut odpočívat, aby mi z toho tu nehráblo. Třeba odtud ještě dneska odejdu :o)… kéž by… už mi píská v uchu, protože poslouchám Scooter na plný pecky, abych neusnula a na oči už teda moc nevidím, to bude ráno spinning :o))
10.9.2003 středa – No, tak beru zpět… hele, mám
tu z toho deníček :o)
Jo, Jiřík je šikovnej a v pátek se doví, jak dopadl ve
škole. Byli sme to trošku zapít a on mi u toho vysvětloval ty věci, co
z nich dělal zkoušku. Nechápala sem ani nadpis na skriptech, takže zbytek
už byla jen změť písmenek a čísel. Obdivuju ho, že aspoň ví o čem ty skripta
jsou :o) Byli sme v Elektře, já tam došla později, ale o to rychleji sem
ho skoro dohonila v pivech. Pak sme seděli a kecali. Střídala se nám tam
společnost. Pak odešli všichni a my furt seděli a kecali…a pili. No, tak sme se
časem taky zvedli a šli sme k Charlies na gyros. Starý dobrý okýnko u
Charlies :o) Máme to tam rádi :o) Jeli sme rozjezdem dom, myslím, že to byla
jednička rozjezd, ale nevím to určitě. Každopádně já v té šalině usnula,
naštěstí bydlím zastávku před konečnou, takže malý noční výlet z konečné
domů nebyl moc dlouhý. V půl šesté sem vstávala a vyrazila na spinning.
Jo, po takové noci sem se šla ještě zlikvidovat na cyklotrenažér :o) Teď
přemýšlím, jak se dožiju konce pracovní doby… Kupodivu sem ale celkem
v pohodě :o)
9.9.2003 úterý – Neuvěřitelný… už 20 hodin bez
průšvihu…
Tak víkend nevyjde, jelikož pěčínští jedou na výstavu koníků.
Tam oni nesmějí chybět, takže se uvidíme asi někdy v říjnu :o) Ale já
dostala úžasnou informaci, že snad je na horách už i sníh a to se nesmí nechat
jen tak :o) Pojedu asi trošku jinam, ale stejným směrem. Spacák to vydrží a co
nevydrží spacák, to vydržím snad já. Jo, jinak sem byla dneska ráno poprvé zas
plavat. Brrr… voda byla fajn, lidí akorát, ale já se nemohla ukecat, abych se
netopila :o) Nevím proč, ale dycky to tak je, prostě si na tu chlorovanou vodu
„všude“ musím zvyknout. Po půlhodině sem si vzpomněla, jak se plácá všema
ploutvema a nakonec sem snad i plavala :o) Koukat na mě, to musel být teda
těžkej úlek, divím se, že mě plavčík nechtěl zachraňovat :o) Zítra jdu na
spinning, to bude pohodička…:o) Dneska je velký den. JDC dělá zkoušku. Teď už
ji má možná za sebou… určitě to zvládl, je to totiž Jiřík moc šikovnej :o)
8.9.2003 pondělí – Začínám věřit, že ty průsery
fakt přitahuju…
No, takže na CIAFu sem byla s jedním Peťou a druhým Peťou a pak taky s Jiříkem Losíkem :o) (Doufám, že mi nevynadá za tohle oslovení :o)) Letadýlka byla fajn, taky bylo fajn vedro a měli tam fajn pivo :o) Večer jsem chtěla jet do Doubravníku a přepadnout čtyři ožralý lidi na čundru, nakonec sem se na to vykašlala, protože mi z toho vedra nebylo nejlíp a courala sem po venku celou noc a pak sem taky ráno chvílu spala. V neděli ráno (asi v pět) mě chytlo uklízecí šílenství, takže sem dala pár věcí do pořádku a pak sem vzala kolo a jela se přizabít. Já už ani neříkám, že sem se jela projet, ono to totiž dycky dopadne skoro stejně. Dycky skončím někde… někde na zemi vedle kola. Tahle držka byla ukázková, možná bych jí i smála, kdybych se nelekla :o) No, návrat byl neslavnostní, vyhodila sem svoje oblíbené dlouhé elasťáky. Pak sem zašla na nákup a odpoledne sem na chvílu usnula a pak sem se jela kouknout k Lumírovi na pivo. Piv sem vypila až moc, něco sem vyběhala s Maxem a zbytek sem vychodila cestou domů. Musím přiznat, že netuším, jak sem se ocitla doma. To už se mi dlouho nestalo, abych se v jednu ráno probrala a divila se, jak to, že sem doma… Ke své hrůze sem ale zjistila, že musím dneska do práce. Odporný pondělí. Každopádně mám vážení už plán na tenhle víkend, jelikož původně plánovaný cyklistický výlet padl, tak se pojedu realizovat do Pěčína :o)… co tam? To vám napíšu až dojedu, jestli to přežiju :o)
5.9.2003 pátek – A to měl být klidnej týden…
tenhle den píšu nadvakrát…
Původně měl být tenhle týden klidnej. Chtěla sem doma uklidit a chvílu tam jako bydlet. Nevyšlo to. Ve středu sem si konečně koupila ten kobereček, vůbec se mi nelíbí a hlavně se do bytečku vůbec nehodí, ale mám ho. Pěkně u postele, aby mě nestudilo linoleum do ploutví, akorát sem na něm teda zatím mockrát nestála, protože v bytečku skoro furt nejsem. Tuším, že včera se mi povedlo prošustrovat ten úžasnej dárek z pondělní noci :o( Jde to jednodušeji než by se zdálo… Včera v noci sem se totiž tak trošku přiopila… hm, no, ne trošku, ale hodně a pak sem třeba dělala takový věci, že sem zjistila, že nemám klíče od bytu a taky sem psala SMSky… napřed když sem byla v pohodě, pak když sem o sobě přestávala vědět… to byla chyba. Nepište SMSky svejm andělům strážnejm a ani nikomu jinýmu a ani nevolejte, když ste nalití…leda taxíka. Pak z toho můžou vzniknout slušně řečeno nedorozumění a neslušně řečeno pěkný průšvihy a hlavně zbytečný :o( Dneska tu doufám neusnu a večer konečně budu chvilku doma. O víkendu nikam nejedu, aspoň o tom zatím nevím. To je asi tak největší novinka…
Je odpoledne. Pár věcí je jinak :o) To, že opilí nemáte psát a volat, ale platí furt. Takhle sem se prosím bavila v noci. Zleva tam sedí asistentka Janička, velký šéf Leoš, moje maličkost a leží na nás druhá Janička z jedné nejmenované redakce. Jistě uznáte, že z toho nemohlo být nic jinýho než šílenosti a ostuda :o) A to je ta fotka nejslušnější ze všech :o) No, jinak dneska asi zas doma moc nebudu a o víkendu po splnění jistých povinností budu zírat na letadýlka a fotit je, protože je na letišti v Brně CIAF a pak se asi v sobotu večer sbalím a pojedu přepadnout jedny táborníky. Jestli to celý přežiju i s kolenem, který je už týden úplně v háji a i teď v práci je ve dvojité bandáži, tak v neděli odpoledne vlezu ještě na kolo… uklízet doma se bude až bude čas :o) Jo a příští týden jdu plavat a na spinning… tak ne, že se mi někdo z náhodně přítomných známých bude řehtat, že se „koordinovaně topím“ a podobně :o)
2.9.2003 úterý – Dárek bez mašličky…
Dostala sem dárek bez mašličky, dokonce ani nebyl
zabalenej… udělal mi větší radost než všechna překvápka do teď. Dostala sem ho
včera večer a v noci… měla sem z něho radost a zároveň sem brečela.
Brečím i teď tady v práci. Jen jeden člověk se mnou v tu chvílu byl.
Nevím, jestli ví, že mi ten dárek dal. Nelogický? Možná pro vás.
1.9.2003 pondělí – Sem v tom pořád až po
uši…
Tak od pátku se toho zas tak moc nestalo. Až na ten víkend,
takže tady si můžete přečíst, kde sem byla 1423,7 je to správný číslo :o). Případně
to zas najdete i ve Výletech, jako vždycky. Plány na další víkendy nejsou. Teď
přijdu o jeden víkend díky práci a pak asi o další kvůli vinobraní, ale plánuju
ještě šílenost na víkend do konce září, tak uvidíme, kterej se povede. Jinak se
hlavně těším na ty koncerty Scootru :o) a jinak sem pěkně v háji…
29.8.2003 pátek – Sem v tom až po uši… a
ven se asi nevyhrabu bez té správné pomoci…
Tak zas píšu ještě před víkendem. Dneska odjíždíme s Egim na šílenou výpravu do hor. Už vím, jak se bude jmenovat textík o téhle výpravě :o) a taky vím, jak ji napíšu… prostě cíl cesty se dovíte až na konci textíku, ono to sice asi znalým kraje dojde už cestou, ale napíšu to tak :o) Jinak sem dneska už úplně odvařená a v háji, takže sem se v poledne rozhodla, že po x-měsících využiju polední přestávku. Vyrazila sem pěšky pěkně k letišti, odtama pak cestou necestou hruškovou alejí do Šlapanic. Jinak hrušky už jsou! No, v oblíbené hospůdce sem dala jeden řezanej škopek a chvílu sem potrénovala sama proti sobě šipky a pak sem se trolejákem svezla zpátky do práce :o) Bylo to úžasný. Hodinu a půl to celý zabralo a je mi trošku líp. Aspoň na tolik, že dodělám v klidu prácu, kterou dneska udělat musím a pak hurá pryč :o) No, jinak budou koncerty Scootru! 25.9. v Praze a pak v sobotu 27.9. v Brně. Tuším, že uvidím oba :o)) Prahu si zaplatím a už mám domluvenou dovolenou na půl dne a do Brna asi seženu nějaký ty lístky zadarmo :o) Už se těším :o) Jo a už mám vybranej kobereček domů, teď už ho akorát musím zajet koupit…bude…jak jinak tmavěmodrej..:o) Kdo u mě doma už byl, tak se nediví :o)
26.8.2003 úterý – Smutno je mi, smutno je mi…
Vlasta Redl ví o čem to je…
Jo, není mi veselo. Jedinou radost mi dělají kamarádi a
taky máma. Mám už ty záclony a závěsy. Koberec není a tenhle týden nebude,
jelikož nestíhám. Na víkend sem měla půjčenou GPSku od kamaráda Honzíka. Ráda
sem ho zas po letech viděla :o) Jinak za zmínku stojí zas jen víkend na
kralickém úseku linie. Najdete ve Výletech pod názvem CIHELNA 2003 a malý kousíček cesty navíc. Těším se na
tenhle víkend, snad bude líp :o)
19.8.2003 úterý – Občas je lepší ten hlad…
Takže co se dělo minulej týden? To je napsaný tady kousek
níž už z pátku. Přibylo jen krátký povídání o víkendové cestě z Dobrošova do Hronova. Najdete také ve
Výletech. Tamtéž najdete i další plánované cesty do konce srpna. Pravdou je, že
teď na tenhle víkend sebou nikoho nechci a ten další víkend pojedu buď taky
sama nebo jen s jedním jediným vyvoleným, kterej se právě teď rozhoduje,
jestli do toho půjde :o) Mám už trošíčku plán na září, tak uvidíme :o) Jo a
musím se zas naučit házet šipkama, dělám si děsnou ostudu a nechce se mi věřit,
že by to bylo šipkama… Je na čase začít trénovat i doma :o) Jinak hlad je fakt
občas lepší…lepší než, když je vám blbě jako psovi :o( to jen tak na okraj…
Dneska asi slavnostně pověsím v bytečku záclonu a závěsy a jestli se
všecko podaří, tak budu mít v pátek i kobereček :o) Pak už můžu zvát návštěvy
beze strachu :o)
15.8.2003 pátek – Co by za to děti v Africe
daly… aneb hlad :o)
Nezvykle píšu v pátek před odjezdem na víkend. Sice
právě teď venku leje jako z konve, ale to není důvod výpravu rušit. Však
ono se to zas někdy vypršet musí :o) Důležitý je uchovat věci suché až do
poslední chvíle a to se mi daří. Začátek tohodle týdne znamenal dva dny hladu,
nezkoumejte proč, prostě to jaksi blbě vyšlo :o)) V tomhle týdnu se toho
jinak moc nedělo, akorát jednu noc sem prozírala na měsíc z pondělí na úterý.
To sem sebou měla kolo a pak sem toho za noc ještě celkem dost najezdila :o)
Další noc byla kouzelná :o) Byl úplněk a zároveň měl letět největší roj
Perseidů, teda jako meteorů, tj., že měly padat hvězdičky. S celtou
v ruce sem se vypravila k letišti. Nakonec sem skončila na poli u
Šlapanic, našla sem si úžasný místo, zalezla do celty a koukala na měsíc jako
smutnej pes. Chybělo už jen začít výt. No, to sem si odpustila, ale jak sem tak
koukala, tak se mi chtělo brečet a tak sem brečela. No co, prostě se mi chtělo
a nikomu do toho nic nebylo, tak proč ne? :o) No, těsně před půlnocí spadlo pár
hvězdiček… opravdu jen pár asi čtyři. Slibovali děsnej roj, ale bylo to teda
slabý, ale stačilo to :o) Pak se začalo zatahovat, tak sem se sbalila a
vyrazila do Líšně, že to dokoukám z Klajdovky. Cestou se mi ale trošku
plán změnil, tak sem nakonec skončila někdy nad ránem doma. Ve čtvrtek sem byla
na pivě a taky nakonec na jídle a děsně sem se přejedla a žaludek byl slušně
řečeno zmatený :o) No a dneska je pátek a prší a hodně prší a mně to co?..
nevadí :o)
11.8.2003 pondělí – Za pravdu se musí poděkovat,
ať už je jakákoliv…
Takže se stěhováním už to dopadlo. Ve čtvrtek sem se s různě velkejma problémama přestěhovala do té Líšně. Čtvrtek večer a noc sem věnovala prvnímu zařizování bytečku, respektive toho jednoho pokojíčku. V pátek sem byla v práci a večer sem skončila na pivku s JDCm a pár lidičkama v Elektře. Noc sem pak strávila na přehradě řešením jistejch věcí. V sobotu dopoledne sem podnikla frontální útok na ledničku a za mohutného povzbuzování Scootrem sem jim dokonale vyčistila, takže mám funkční ledničku. Jo, jinak mám menší problém s hajzlíkem doma… myslím ten splachovací, ale to už taky nějak dopadne. V poledne sem si narazila na hlavu přilbu a sedla na kolo a teď koukejte nejlíp na mapu. Jela sem z Líšně na přehradu k Lumírovi. To sem měla na tacháči 20. Dala sem pivko a vyrazila přes Veverskou Bitýšku na Šmelcovnu. Projela sem si 4 brodíky. Na Šmelcovně sem dala kofolu a koupila si na cestu zpátky do ruky zmrzlinu. S tou sem bravurně projela zpátky ty 4 brody, přežila sem vlastní smrt u hradu Veveří a dojela k Lumírovi. Dala sem pivko, nějaký jídlo a kofolu a hurá domů… teda domů… no, podle Lumírovy rady sem jela do Slatiny… když už sem tam byla, tak sem si zajela do Tuřan, pak sem skončila u piva ve Šlapanicích a odtama sem jela přes starou l9šeň dom. Na závěr sem zabloudila na sídlišti… no, ale nakonec sem svůj barák našla :o) na Tachometru je 83,5 km. A jinak sem možná normální :o) V neděli sem dopoledne dávala dohromady oblečení a trošku uklízela ještě některý zákoutí bytu. V poledne sem na sebe navlíkla šatičky…ano, šatičky. Pro ty, co mě znají poslední tří roky je to asi šok, ale fakt sem měla něco, co nemělo nohavice :o) Že v nich vypadám blbě mi bylo jasný od chvíle, kdy sem se dle plánu srazila s JDCem. No jo. Jeli sme na přehradu na parníček :o) Z parníčku sme vylezli v Rokli a začali škopkovou jízdu směrem na přístaviště k šalině :o) Byla sem pěkně veselá :o) Doma sem dala sprchu a už se plánovalo další pivo. Teda já ho vyprovokovala, takže moje volba :o) Pivko, šipky, dobrá hudba, fajn procházka, i když teda byla zima, jak na Sibiři…aspoň mně. Jo a za pravdu se fakt musí poděkovat, ať už je jakákoliv, hlavně musíte být rádi, že vás to vyvedlo aspoň trošku z té nejistoty, ve které jste byli. I když vás to na chvíli složí do kolen a máte dojem, že tím všecko končí…
Na většině stránek webíku jsou drobné aktualizace, schválně kolik jich najdete :o) Jinak s těma výletama je to tak, že když budu mít tenhle pátek peníze, tak pojedu na ten Náchod. To jen, kdyby se někomu přece jenom chtělo jet taky.
4.8.2003 pondělí – Ještě nebydlím, ale byla sem
na koncertě :o)
No, tak víkend 26.-27.7. sem byla v Brně. Jezdila sem
na kole a byla sem na přehradě a bylo to celkem fajn. Akorát teda tu šalinu sem
nemusela poškrábat. No, trefila sem se do ní na kole, asi nepochopíte jak.
Každopádně mně se nic nestalo (to kdyby to tu někoho zajímalo…), já to ustála,
jen sem trošku rychleji zastavila…o šalinu. V týdnu se toho moc nedělo.
Byla sem v kině s Jiříkem – JDCem a taky na pivě. O kině je zmínka ve
Výletech o pivě myslím taky :o) Pak sem taky byla v Kuřimi za Janou a
jejím miláčkem. Dali sme pivko v hospodě U Wágnerů a já pádila zas na vlak
do Brna. Na pátek 1.8. sem měla naplánovaný stěhování. Sešlo z něj,
protože do teď nemám od toho bytu klíče. Ale dovolenou sem si nechala a asi ve
dvě hodiny sme vyrazili s Jiříkem na koncert do Pardubic. Na koncert
Scootru :o)) šílenej nápad… dobrej nápad…
super nápad… úžasná akce… nejsou proto slova :o)) Najděte si povídání ve
Výletech. No sobota byla spíš léčebný den a taky balící. Mám spakovaný už asi
všecko, u sebe mám jen pár věciček. Neděle byla taková flákací, co jinýho taky.
Večer byl fajn a k večeři sem měla moc mňamkovitej chlebík
s marmeládou :o) Poznámka na okraj: Kdybyste někdo vyhráli ve Sportce, tak
si na mě zkuste vzpomenout…:o) Na víkend teď plánuju kolo, doufám, že už budu
přestěhovaná a musím vyzkoumat nejkratší cesty do práce a na přehradu a pak
taky ještě jinam… tak mi nestrkejte do cesty žádný šaliny, jinak nebude mít
DPMB za chvílu čím vozit lidi :o) Jinak, kdyby se našel blázen, kterej by se
mnou chtěl udržet krok o některých víkendech v srpnu, tak koukněte do
Výletů na moje plány :o) Podle názvu toho možná moc nepoznáte, ale všechno se
to odehrává na severu kolem Orlických hor a jde tam hlavně a především o bunkry
:o) V srpnu už zas budu doufám v kondici, takže žádný omdlívání
z vedra a podobný akce, koleno dostane možná už tou dobou novou slušivou
bandáž a to by bylo, aby nebylo…:o) Tak se hlaste… když bude zájem, vezmu stan,
abyste mi nezmokli…a slibuju, že to bude pěkná klidná procházka, žádnej maratón
přes kopce…
24.7.2003 čtvrtek – Mám bydlení :o)
No, takže sem konečně zase dostala náladu napsat sem pár
slov. Mám snad od příštího pátku bydlení. Koho to zajímá, tak budu bydlet
v Líšni. Komu to připadá blbý, tak tomu říkám, že mi odtama jede autobus
15 minut až k práci a šalinou jsem za 20 minut ba nádraží, takže místo to
není tak děsný :o) Kdo bude chtít může se pozvat na návštěvu :o) No jinak se
neděje nic převratnýho. Práce je práce a mimo to sem pak už jen sháněla to
bydlení. Hlavní událostí týdne byl ovšem zas víkend a o něm si můžete přečíst
šíleně dlouhý povídání v sekci Výlety – tentokrát je to samostatný soubor
rovnou pod názvem výletu – Rokytnice a kdo dá víc?. Věřím, že kdo to
chce najít, tak to najde. Jinak ve Výletech jsou taky doplněný všechny kina,
kde sem za poslední dobu byla. Aktualizace Pohádky, Práce, Hudby a Gamesek a
taky Odkazů je už týden stará a myslím, že málokdo pozná co se změnilo :o) Kdo
si přečtete ten výlet do Rokytnice celej, napište mi, máte u mě čokoládu :o))
14.7.2003 pondělí – Radši nemyslet…
Jo, je to občas fakt lepší. Mám dojem, že lidi co nemyslí (nemám na mysli hloupé lidi, kteří za to nemůžou) mají v tomhle světě navrch. Je jim spousta věci fuk, ukradenejch a nejen věcí, ale i lidí. Nevím, jak to dělají a jak to zvládají, protože mně to totiž nikdy nešlo, a to sem se o to občas už skoro i snažila. Jdou si svou cestou přes mrtvoly a sou v klídku. Hm, sem se narodila do blbé doby nebo nevím. Budu si muset znovu přečíst kousek knížky Tulák po hvězdách, abych se uklidnila. Nic totiž netrvá naštěstí věčně. V týdnu se toho moc nedělo, stihla jsem jen bezva kino (viz Výlety) a pak sem chodila jen z práce do práce. Mimo čtvrtečního večera… ten byl přímo úžasnej. Oni totiž existují i lidi, kteří přemýšlí a není jim všechno jedno. Existují i lidi, kteří jsou optimističtí i v těch nejhorších časech a mají fajn dárek od přírody – umějí dejchat za druhý :o) Já sem ráda, že mám to štěstí a takový lidi znám. Pár piv, šipky, hudba, vizour a doutníček… konec sebeovládání a rozsypaný koleno, pak Blade 2 a slon a kakao… je jedno, že nerozumíte, ale mně bylo moc prima :o) A tenhle víkend nestál za moc, teda spíš stál za nic a i tak se zapsal do mých dějin…důvody? Confidential. Radši se budu těšit na příští víkend.
7.7.2003 pondělí – Tak sem na to chvíli kašlala,
no… svět se snad nezbořil :o)
Jo, prostě sem neměla náladu a čas sem něco sepisovat a ono
se toho taky moc nedělo, aby se to sem dalo psát. Minulej víkend (to jako ten
28.-29.6.) sem strávila v sobotu část dne pěkně na celtě u vody, u rybníka
Pod Hádkem kousek od Ochozu u Brna. Byli sme tam pokecat s kamarádem
Jirkou o lítání a mracích a úžasných úrazech při paraglidingu a milionu dalších
věcí a věciček, bylo to fajn :o) Večer jsem se zcela fofrem a nečekaně rozjela
do Kuřimi za Janinou a spol. aspoň na chvilku než mi jel zase ten spravnej vlak
do Brna :o) V neděli sem spala a spala jako včelí medvídci a večer sem se
stavila potešit svojí přítomností na chvíli své rodičovstvo. Kupodivu fakt
vypadali potěšeně :o) Ve čtvrtek sem byla v kině, tentokrát ne sama, ale
s jiným kamarádem Jirkou…hm, jich znám najednou nějak moc…:o) Byli sme
kouknout na film Rychle a zběsile 2, no, dle očekávání jen rychlá jízda a
efekty… ale kdyby mi modře svítil podvozek auta, tak by se mi to líbilo :o) Co
bylo dál? V pátek ráno se šlo do práce s velikánským batohem, protože
sem po x-měsících, možná letech vytáhla Gemmu 75, můj trotl batůžek na
stěhování :o) Výprava, která proběhla teď o víkendu (4.-6.7.) totiž byla
náročná na výbavu a můj normální batůžek Life 35 by to prostě nezvládl. Stan a
6 plechovek piva totiž normálně na výpravy nevozím :o) Jeli jsme zas
s kamarádem Jirkou…si vyberte s kterým :o) Jediný co napovím, tak ten
třetí, kterýho znám to nebyl…JDCho sem už nějaký ten týden totiž neviděla :o) O
skvělé, dokonalé výpravě na Kralickou linii se můžete dovědět víc
v sekci Výlety – Akce výletní – a tam už si to najdete :o) Dneska se tuším
opět vypravím na otočku k rodičům, oni totiž měli oba narozeniny a tak
s tím musím něco udělat, jinými slovy musím je vybavit nějakým tím
dárečkem a popřát jim, aby to se mnou ještě chvíli vydrželi :o)
24.6.2003 úterý – Když se něco s***, tak už
pořádně… Murphy je věčný zákon :o)
Týden klasika všedních dní, práce, práce, práce… všímáte si, že už začíná scházet i to jídlo? No, ale není to zatím tak hrozný :o) Na víkend jsem si toho teď moc neplánovala… v sobotu jsem se nechala konečně ostříhat na léto. Vypadám jak jinak než blbě, ale na ven budou kratší vlasy praktický. Poslední dobou vlastně všechno podřizuju tomu, aby to bylo praktický nikoliv tomu, jestli se mi to tak líbí nebo ne. Platí to hodně o oblečení a začíná mi to lézt na nervy, ale snad se to brzo spraví. Dál sem v sobotu podnikla úžasný nákup, který mě nestál ani korunu, taky sem si nic z toho neodnesla domů :o) Večer jsem potěšila své rodiče svojí přítomností asi po dvou měsících a noc sem strávila mezi počítači :o) V neděli jsem se původně chtěla vyspat, ale moc to nevyšlo a pak se děly věci, který sem psát nebudu. Taky nemusíte vědět všecko :o) Tak vážení, udělala sem první archív novinek, protože tenhle soubor už byl dlouhej jako kráva, takže jestli bude chtít číst starší kecy, tak se koukněte tam :o) Jinak návštěvní kniha je vám k dispozici :o)
16.6.2003 pondělí – Úžasný víkend a děsný Matrix
Noo, takže v týdnu se zase houby dělo. Znáte to, práce
a práce a práce… jídlo… a tak furt dokola :o) Rozhodně nic zajímavýho. Ale
v sobotu to bylo fajn, naplánovala sem si děsně moc věcí a povedlo se mi
je všechny stihnout a večer jsem si bezvadně užívala na přehradě u pivka :o)
Neděle byla snad ještě lepší, neměla sem v plánu vůbec nic, takže jsem
v poledne opět seděla u pivka na přehradě a kecala s Bublinou a
Míšou. Od Kotvy jsem vyrazila na veslák, kde jsem si taky dobře pokecala a
nechala sem se přesvědčit, že jim mám na podzim pomoct při závodech
s organizací. No a z vesláku hurá do Velkýho Špalíčku do kina na
Matrix Reloaded. Teda povím vám, takovou hovadinu už sem dlouho neviděla.
Jediný co mě opravdu zaujalo byla hudba, přemýšlím, že si seženu soundtrack. No
a dneska je pondělí a já trčím v práci, kde jinde? :o) Jo jinak možná si někdo
všimnul, že jsem tady nahoře zprovoznila Návštěvní knihu, to jako abyste mi
měli kam napsat a nemuseli psát rovnou maily :o)
10.6.2003 úterý – Asi si dám inzerát…
…životem zfackované, unavené a hladové nepříliš pohledné
kachňátko hledá… asi nějakýho blázna, který by mu dokázal, že na světě může být
i pěkně. Zn.: Spěchá. … No, tak něco takovýho asi v Inzert Expresu ještě
neotiskli :o) Každopádně od pátku se toho ještě moc nestalo, takže jediný co
můžete, tak si přečtěte krátký povídání o výletě s Egim v sekci
Výlety – Akce výletní – 7.-8.6.2003 Studenec – Trnava – Vladislav. Však
už to tam znáte :o) Jo, vlastně se stalo… nějakej hajzlík mi přes Internet
banking vybral v sobotu ráno všechny peníze, takže jsem lehce na nule,
teda spíš pod nulou. To jen tak pro info :o)
6.6.2003 pátek – Co už člověk nadělá :o)
Tak právě činím pokus o aktualizaci webu z práce, snad
mě za to nikdo nezbije, uvidíme :o) No, tak co se tenhle týden dělo?
V pondělí se nedělo nic moc chystala sem se v práci na školení, které
jsem organizovala, tak sem toho měla celkem po krk. V úterý to
pokračovalo, protože to školení bylo ve středu :o) Ve středu večer bylo po všem
a mohla sem začít znovu, protože další skolení je příští středu v Praze.
Ve středu večer jsem se courala po venku a nakonec jsem zavolala JDCmu, jestli je doma (=na kolejích Družba),
ať sleze dolů, že půjdeme na pivo :o) Skončili jsme hned na Plzeňáku, aby Jiřík
nemusel v domácím oblečku lítat až bůhví kde a povídali si a pili a jedli
a bylo nám dobře. Jelikož jsem předtím buntovala na pivo ještě kolegu
z práce, taky Jirku, tak jsme se tam nakonec sešli teda čtyři a seděli
jsme jako přišití až do zavíračky :o) Ve čtvrtek jsem přes den udělala velký
houby, protože sme se furt radili… nepříliš konstruktivně, ale to už jaksi
nebyla moje starost, ale musela sem to přetrpět. Ovšem večer jsme zašli
s exexkolegy Aneťáky do ČH pivnice na
Svoboďáku a bylo nám dobře, taky až do zavíračky a pak jsme ještě učinili pokus
o přesun, který moc nevyšel, ale to už stejně bylo všem jedno :o)) No a dneska
je pátek, dneska budu doma prát a možná i uklidím a hlavně budu spát, protože
zítra ráno brzo vstávám na výlet s Egim.
Už se moc těším :o)
1.6.2003 neděle – Ne všechno se vždycky nakonec
povede, tak jak by člověk chtěl…
Týden v práci byl dost děsněj, nějak se mi nedaří :o(
Prostě se snažím dělat věci jako do teď, ale výsledkem je jen to, že jsem
z toho nešťastná. Něco mě žere a to tak, že hodně. Hledám si nové bydlení
a novou cestičku. Musím dát dohromady nějaký penízky, aby bylo na nový nájem.
Taky asi sejde z plánovanýho štěněte, to ještě uvidím. Trápím se už sedm
dní, vím proč, ale nikdo to nesmí vědět. Aspoň zatím. Jedinou radostí
z toho všeho je, že jsem konečně zhubla a že jsem podnikla naprosto skvělý
výlet, o kterém se můžete víc dočíst v sekci Výlety – Akce výletní -
31.5.-1.6.2003 Žamberk a Bermudský trojúhelník. Mám nafocený i celý
film, takže jak budou fotky, tak tam nějaké přidám a zbytek s radostí
ukážu na požádání :o)) Stojí to za přečtení, teda aspoň myslím…:o)
26.5.2003 pondělí – Bobuška má narozeniny!!! :o)
Jo, moje milá sestřička má dneska narozky, musím jí napsat
aspoň SMSku nebo jí zavolat nebo oboje. Na písemný přání totiž nedošlo, prostě
sem to nestihla. Minulý týden byl prostě takovej pracovní, neudálo se nic
převratnýho. Jenom jsem se domluvila na angličtině a zítra půjdu na první
hodinu, tak uvidím, jak mi to půjde a v pátek ráno – jestli teda budu
stavu, tak mám domluvenou první hodinu spinningu – takovýho toho blbnutí na
kole podle hudby, tak uvidíme :o) Myšák měl veletrh, takže chodil domů pozdě a
v pátek přišel bůhví kdy, protože slavili konec veletrhu, v sobotu
pak byl zas kdesi s exspolužáky – no, nechápu, jak takový chlastání může
vydržet. Největší událostí pro mě byl LEVIcamp, který se konal jako firemní
víkend. Prostě se dojelo do tábora a byli sme na táboře :o) Konkrétně jsme byli
ve středisku Úsvit u Vanova, což je asi 4 km na SSZ od Telče (mimochodem, teď
jsem si na chvílu ukopla klávesnicu – nesmím s tou nohou tak šmrdlat pod
tím stolkem :o) Příjezd byl fajn, tam to bylo fajn. Všude hodně sluníčka, to
nebylo moc fajn, ale říkala sem si, že to snad nějak přežiju. Chatky byly taky
fajn, ale peřiny vykazovaly jisté známky použití nějakým hmyzem :o) Jak se
ukázalo, stejně mi ty peřiny nakonec byly úplně ukradený :o) Po obědě jsme se
rozdělili na dva tábory – jedni šli trápit různé míče – jedni do něj kopali,
druzí si dobrovolně lámali prsty, jo a další se strefovali do prasátka :o) To
by mě možná taky po delší době zas bavilo, petangue už sem nehrála dlouho :o)
Noa ti druzí se dali ukecat do táborové hry, já mezi nima :o) Byla sem
v družstvu Teletubbies a myslím, že nám to celkem šlo, přežili sme všechno
co si na nás holky vymyslely :o) No, jenže bylo fakt moc sluníčka a se mnou to
teda málem seklo, takovej menší úžeh nebo úpal teďkom se mi to plete, ale
každopádně jsme pak až do večera přemýšlela, jak se ochladit a ukecat hlavu a
žaludek, aby neblbnuli :o) Přežila sem až do večerního ohýnku a tam se mi
udělalo líp, tak sem schramstla i kousek masa s chlebem a nechala sem se
ukecat i do dalšího piva, protože odpoledne sem pila radši jen šťávu, abych
k tomu úpalu nebyla ještě ožralá :o) Ohýnek byl fajn, pak jsem se na
chvílu vypravila na diskotéku… napřed jsem jenom koukala a chodila si pro pivo,
pak mi hráblo a začala sem tam po svým (tj. děsně nekoordinovaně) taky
poskakovat… no, hrůza, ale asi to bylo všem naštěstí jedno :o) Všem ne… mýmu
kolenu to jedno nebylo a tak o sobě dalo sakra hodně vědět, sice až po čase,
ale za to pořádně. Napřed jsem ho byla asi 3x ukecávat, jako že to ještě
vydrží, ale nebylo to moc platný. Na dovršení všeho štěstí sem si ho pak
vyhodila a to teda byla věc. No, tak sem skončila jen u piva a v milé
společnosti u ohýnku :o) Zažila sem krásnou noc s hvězdičkama, ptačí zpěv
při rozbřesku, nádhernej východ sluníčka nad polem, trošku ujetou plavbu na
šlapadle po místním rybníku a procházku mokrou trávou (teda až na ty fusakle od
trávy se mi to líbilo, mít mokrý nohy není po ránu nic hroznýho :o) No a pak
taky byla sranda koukat kdo leze z postele :o) Po snídani jsme ještě
čekali u autobusu než se vzbudí skladníci :o) Cestu do Brna sem prochrápala a
přeseděla sem si ještě to koleno, takže momentálně bych s radostí řvala
při každým kroku, ale to asi nepůjde. Odpoledne v neděli jsme se měli jet
kouknout na chov kníračů, ale paní mi řekla, že doma nemají tu fenky, od které
chceme štěňata, tak sme se vrátili z půlky cesty zas domů. Tak to je tak
celý :o)
18.5.2003 neděle – Ještě žijem…
Největší událost týdne máte popsanou v sekci Výlety –
Akce výletní – Suchdol nad Lužnicí. Tak se koukněte tam. Když to shrnu, tak
musím říct, že to byl fajn výlet. Dál bylo jen hodně práce. Myšák je šílený
z příprav na veletrh Embax a já měla své práce taky dost, takže jsme se
vídali je chvíli večer před spaním a pak zas ráno po probuzení. Včera, což byla
sobota jsme si však užili :o) Dopoledne jsme strávili na výstavě kníračů v Brně,
prohlídli jsme si to tam na cvičišti a viděli spoustu pěkných i divných
kníračů. Nakonec jsme dostali telefon na potenciální chovatele našich budoucích
pejsků :o) Odtama jsme jeli na přehradu k Lumírovi, který však chystal na
večer akci, tak z toho byl úplně šílenej. Hlídali jsme Maxe, aby nežral
příchozí psy a povídali s Honzovou manželkou Míšou a hlavním topičem pod
seletem Laďou. Občas k nám přiběhla i Peťa alias Bublina. Takže jsme
pokecali a najedli se a šli domů :o) Doma jsme si lehli a usnuli jsme a
vzbudili se až ráno. Dneska pereme a uklízíme a odpoledne půjdeme za mamkou a
taťkem do Kohoutek. K obědu budeme mít bramboráky :o)) A zítra zas do
práce.
8.5.2003 čtvrtek – se dělo věcí, ale já to nějak
nestíhám psát :o)
No, v týdnu od 28.4. se moc nedělo, teda aspoň
v ty pracovní dny. Ve čtvrtek 1.5. byl svátek, tak sme si po obědě vyjeli
na kolech k Lumírovi na smažák a na pivo :o) V pátek jsme šli do
práce a byli sme tam pěkně dlouho oba dva s Myšákem. V sobotu 3.5. jsme
uklízeli a tak vůbec doma, já byla dopoledne nakupovat v Tescu a večer
jsme byli na návštěvě u Mojmíra a Silvy a kocoura Šárona :o)) odvezl nás domů
Mojmír někdy kolem jedné ráno :o) V neděli v 8.47 hod. jsme už seděli
ve vlaku směrem do Náměště. O výletu si víc můžete přečíst v sekci Výlety
– 4.5.2003. No, v pondělí jsem se z toho v práci málem zcvokla,
protože sem potřebovala stihnout moc věcí předem. V úterý a ve středu jsem
totiž byla spolu s kolegy na školení. Školení bylo fajn, aspoň jsem se
něco dověděla :o) No a teď je čtvrtek a je zase svátek. Většinu dne jsem zabila
poflakováním, praním, šitím a koukáním na televizu a nakupováním… večer asi
zajdem na pivko :o) Jediný velký haló vyrobil Davídek z MAP – jeden
z Myšákových šéfů a mých exšéfů :o) Jdu si takhle z nákupu a co to
vidím? Jakejsi nešikovnej chlap se snaží nafouknout své slečně kolo u nás před
barákem. Přijdu blíž a on mě ten chlap zdraví… ha, Davídek. Vylezlo z něj,
že si už od Myšáka půjčil pumpičku a teď právě zlomil ventilek a neví co
s tím. koukám na to… hm, povídám, tak já skočím nahoru pro náhradní duši a
něco s tím udělám. Ve zkratce jsem jim to kolo zprovoznila a Myšák jim
půjčil mapu, aby dojeli na Šmelcovnu. Bůhví, kde skončili… Každopádně na
takovým střepu, jako měla ta slečna bych teda nechtěla jet ani za trest. Byla
to sranda vidět Davídka zmatenýho :o) Jo, mimochodem Myšák tu právě vedle mě
staví v našem malém pokoji stan. Prostě normální stan, takový iglú pro 3-4
lidi velký jako kráva. Napadlo ho, že ho jako provětrá a tak ho postavil na
postelích. Napřed málem vysklil skříň, pak hořekoval, že se mu sem stan celej
nevleze. Jestli teď dobře chápu jeho činnost, tak se právě snaží stan zase
zabalit do toho malého balíčku, jak byl původně :o) Docela zábava :o))…pro mě…
Tak to bylo asi všecko. Další velké události čekáme zítra a o víkendu, kdy
jedeme s Ťapinkou a jejich pejsky za Egim, který vyrazil už jako předvoj
na výlet k Suchdolu nad Lužnicí :o) Snad to všichni přežijeme…