Výlet na kopec s kovovým deklem a
návštěva chlupatýho E.T. mimozemšťana (24.6.2006)
Základ byl v tom, že mám ještě po republice hodně
neprozkoumaných kopců kolem kilometru nadmořské výšky. Taky je Ještěd poměrně
zajímavý útvar a vždycky ráno, když dávají na ČT2 Panorama – to je takovéto
koukání online webkamerou na různá horská střediska, tak jsem po něm
pošilhávala. Pak jsem se navíc seznámila s člobrdíkem přímo z Liberce,
který vlastní chatičku s krásným výhledem právě na Ještěd – aspoň teda
podle fotek :o) Básnil o Ještědu a o Liberci jako takovém a o pivu, které tam
mají… hm, navíc mají v ZOO bílé tygry. Takže informací bylo spousta, ale
jet 8 hodin „někam“? To se mi moc nelíbilo.
Jenže to bych nesměla chodit do práce a hlavně bych z té
práce nesměla být zas poslední dobou víc a víc na nervy, kdo mě zná vyděšenou z práce,
ten ví o čem mluvím. Jo, zas jsem z toho všeho jaksi na v háji… A než
skončit blbě, tak je potřeba s nervama zamávat na nějakým poměrně
cestovatelsky brutálním výletě. A za tím účelem se hodila právě dobrodružná
noční cesta do Liberce :o))
V pátek před výletem jsem si dala s maminkou dvě
kofoly, po přemýšlela jsem o svém velkém zadku a v deset večer jsem byla
doma jako na koni. Sbalit věci byla otázka půlhodiny, brala jsem si toho
poměrně dost. Do zimy, do horka, na čtení, na focení, na pití… jo, vzala jsem
si i svůj krásnej novej podprdelníček na cesty, aby mě nestudily lavičky na
nádražích do zadku :o) Je to jakoby kus alumatky, ale jen takovej maličkej :o)
Vlak z Brna do Prahy měl jet 0.26, takže jsem byla o půlnoci na nádru a
šla jsem čekat na perón… spolu s kupou dalších lidí. Vlak měl asi 40 minut
zpoždění, který samozřejmě pak už nedohnal, ale to nevadilo, protože jsem v Praze
měla asi 2,5 hodiny času, takže já se asi poprvé radovala ze zpoždění :o) Cesta
utekla rychle, protože jsem byla v kupé s jedním moc zajímavým
člověkem. Byl profesí zahradník, pracoval už 17 let v jednom zahradnictví
v jižních Čechách. Ale práce ho moc nebaí, tak má už dlouhá léta jako
koníčka cestování vlakem. Byl vybavený na cestu, znal snad celý jízdní řád a
poznal i ve tmě jednotlivé zastávky, zapisoval si odchylky od jízdního řádu a
věděl už v Brně, že ze 40 minut sekery bude v Praze jen 30 minut. A
protože musí chodit do práce, tak jezdí většinou večer a v noci, jen před
víkendem plánuje program i na den, tentokrát jel kamsi do Čech, protože tam
měla být v jedné stanici železniční výstava. Byl trošku magor, ale kdo
nejsme, že jo? Byl slušnej, zajímavě povídal a bylo vidět, že ho ty vlaky fakt
baví. Vystoupil cestou tuším před Kolínem. Já dojela v klídku až do Prahy.
V Praze nic nového. Nádraží a okolí plné bezdomovců.
Dala jsem si čokoládu z automatu a koupila něco k jídlu, pokecala
jsem s paní na záchodech a pak jsem se šla kouknout jestli už jezdí metro.
Nejezdilo. Tak jsem vzala foťák a šla jsem do šera ven fotit. Z fotek není
nic moc, opravdu ještě nebylo světlo, navíc bylo zataženo. Ale mám fotku Státní
opery focenou zprostředka silnice, kterou si pamatuju jen jako zasekanou
autama, to mě nadchlo :o) Takže jsem došla pak i k Národnímu muzeu a
vyfotila jsem si silnici kolem muzea bez aut… fakt, v sobotu ráno v pět
tam existují chvíle, kdy na té silnici nejede ani jedno auto… No, tak jsem se
vyblbla a šla na to metro. Prokrtkovala jsem se přes Florenc až na Černý Most a
našla si správnou zastávku autobusu. V sedm mi jel autobus Student Agency
do Liberce. Lístek už jsem měla a byli jsme tam za hodinu.
Autobus nás vyklopil na autobusovém nádraží v Liberci a
všichni mimo mě věděli kam mají jít :o)) Tak jsem si přeskládala batoh, vytáhla
foťák, rozhlídla se a šla jsem na šalinu. Potřebuju šalinu do Horního
Hanychova, pod Ještěd. Šalinu jsem zahlídla, tak jsem šla ke kolejím, že prostě
najdu nějako zastávku. Koupila jsem si v trafice lístky a za chvíli jsem
už frčela správným směrem :o) Na konečné jsem vystupovala už sama a v mírném
deštíku jsem vyrazila po červené značce směr Pláně. Cesta byla příjemná,
protože vedla lesem a tak na mě ani moc nepršelo. Měla jsem sebou samozřejmě i
pláštěnku, ale ta byla schovaná na horší časy. Cestou jsem se musela vyšplhat
na pár místech do pěkných krpálů, ale pořád to bylo v pohodě. Takže jsem
poměrně za chvíli byla u chaty na Pláni, odkud byl fajn výhled na Ještěd a
navíc tam začalo být opravdu nádherné počasí, až jsem se děsila, že na kopec
polezu ve vedru. To se naštěstí nestalo, sice svítilo sluníčko, ale bylo
příjemně. Doštrachala jsem se až pod Ještěd k místnímu odstavnému
parkovišti s … restaurací a prima zahrádkou s otevřeným okýnkem, kde… měli
pivo :o)) Dala jsem si jeden Gambrinus a pak jednu Kofolu, poseděla jsem skoro
hodinu na lavičce, přečetla kus knížky. Na nic jinýho jsem myslet nemusela a
bylo mi krásně :o) Tak jsem si odpočinem představovala. Zvláštní bylo, že se mi
zatím ani nechtělo po té procestované noci spát. No, tak jsem si nakonec
vylezla i na ten Ještěd. Bylo tam lidí jako na Václaváku, takže jsem si vyfotila
kovovej deklík a hurá pryč. Dolů jsem ťapkala po modré značce, která vedla
rovnou na to samé místo odkud jsem vyšla. Začalo být pěkný vedro, sluníčko
pražilo, Kačenka se pekla… doslova. Takže když jsem se dostala dolů k Liberci
k prvním barákům, tak jsem se převlíkla do suchého a čistého trička a
trošku jsem se navoněla, aby lidi kolem v šalině napadli. Po venkovních
úpravách jsem se znovu i pořádně napila, narazila jsme sluneční brýle a hurá
šalinou přes celé město k ZOO. ZOO jsem našla, zakoupila lístek a s plánkem
v ruce a s foťákem v druhé ruce jsem vyšla na procházku :o) Mají
moc pěknou ZOO, hezčí než v Brně. Je tam spousta zajímavých zvířat a ptáků
a hlavně i to prostředí je tam jaksi pěknější. Pomaličku jsem se plížila,
fotila, koukala. Až jsem všecko vyfotila a okoukala, tak jsem se ulágrovala na
lavičce u dětského koutku, kde bylo jedno z mnoha občerstvení. Potřebovala
jsem stín a pití a Ibuprofen, aby mě přestala bolet hlava :o) Tak jsem se
usadila i s knížkou a pila jsem a četla a odpočívala, nikam jsem
nespěchala. DO města jako takového se mi moc nechtělo a do večera času dost.
No, nicméně sedět tam věčně taky nemůžu, že jo? Takže jsem se spakovala, koukla
jsme na krmení tučňáků a vyrazila jsem do Babylonu. To je zábavní centrum v Liberci.
Prej je tam i aquapark nebo co a hotel. Já nevím. Já tam šla jen do jedné
konkrétní počítačové herny, chvíli koukat do internetu, to bylo celý. Pak jsem
se courala ulicema a docourala jsem se k autobusovému nádraží akorát na poslední
večerní spoj do Prahy. Co už tady? V Liberci je pěkně, v okolí ještě
víc pěkně. Ale bylo na čase jet domů.
V Praze jsem jen popojela o pár stanic na Florenc a
našla autobus do Brna (teda jel až do Ostravy, ale přes Brno). Cestu jsem z části
prospala a o půlnoci jsem byla až doma jako na koni. Prolezla jsem koupelnou do
postele a druhý den v neděli jsem dospávala tenhle svůj výlet. Byla jsem
krásně odpočinutá :o) Výlet splnil účel. Název výletu pochopíte, když kouknete
na fotky :o)