17.7.2009 Liptál - dědina dlouhá jak nudla

Valašský bigbítfest se to jmenovalo a byl to už 10. ročník. Tak to byl nápad. Dobrej nápad, ale v ten pátek bylo takový vedro. Fakt na padnutí. A já jakože autobusama... dvěma. Do Zlína a pak do Liptála. Jako ve Zlíně sem vyletěla z busu jako šílenec - žízeň a úplně mokrou prdel... jako všichni, kdo vystupovali. Hlavně ti co se mnou jeli až z Brna. Děsný. Chvílu sem oschnula... doslova a pak zas do jiného busu a dalších 40 minut peklo. V Liptále sem vylítla zas ven. Vyfotila sem si cedulu Liptál a jak fotím, tak za ní vidím dva červený slunečníky. Tak směr sem měla. Nalila sem do sebe litr jahodovýho džusu s vodou a zjistila sem, že tam od někud smrdí asi kravín nebo co. Ale to v tom vedru už bylo skoro i jedno...

No, podle zvuku sem naznala, že místo akce není daleko, tak sem seděla, četla si a usínala. Pak sem se teda zvedla (vono zas úplně tam usnout, to by asi nebylo dobrý) a vyrazila do místního letního kina, který sem podle fotomapy na mapy.cz vytipovala jako dějiště akce. Trefa. Areál byl skoro prázdnej, když pominu pár kmitajících pořadatelů. Ha, nesli kolem párky...

No a pak to začalo. Akce se nesla v čistě hudebně-zábavně-chlastacím duchu. Prakticky začínala poměrně pozdě. Vystoupili Wohnouti a nic. Za to, když přišel Premier, to byl aspoň mejdan :o) Seděla jsem u velmi dobrýho stolu - mimo to, že byl celej ulepenej od čehosi ze stromu, snad to byla lípa? A foťák na tom držel dost dobře. A nám to bylo tak nějak po nějaké hodině už jedno, že se lepíme ke stolu, ke kofole, k... ano, k vodní dýmce :o) No, holky mají dvě sta kladných bodů ze sta možných za tudle věcičku. Dobré to bylo a těch závistivých ksichtíků kolem byly mraky :o) Došlo na vyhlášení místní soutěže a došlo na to, že se tam kupa lidí zmazala. Co taky jinýho v jednu ve dvě ráno?...

Cesta domů byla řekněme krkolomná. Jo, to je přesný todle slovo :o))... Asi na tu cestu do smrti nezapomenu. Podstatný je, že dopadla dobře... pro všechny i pro původně neplánované účastníky. A já mám od té doby dojem, že sice můžu být ateista jak poleno, ale některý věci prostě neokecám... Někdy se stane něco, co člověka donutí přemýšlet o něčem víc než každodenních blbejch starostech.

Cesta vedla totiž přes recepci hotelu, pak přes jednu zastávku (ze které nic nejelo), pak po tmě po silnici... pak byla "veselá" vsuvka, ze které sem druhej den málem začala koktat. Nakonec jsem viděla zblízka kostel v Liptále a byla sem čurat za zastávkou autobusu "Liptál, střed" (mě klidně kamenujte, ale byli tam asi jiní lidi a dělali tam horší věci). Pak sem si zalomila krk v buse do Zlína (to, že jsem u toho chrápala, slintala a tak... to je jasný všem, co mě už v buse spát viděli). Pak sem se naprosto haluzově ocitla v jiným buse, který jel až do Brna... to už sem nespala, protože sem do sebe nalila Coca-colu a chtělo se mi zas na záchod :o))... A dovezla sem si dom Corny tyčinku - banán a čokoláda, dobrá příchuť to je kupodivu. Pár fotek z akce je koukatelných, ostatní jako dycky k zahození. Liptál je pěknej, to se musí nechat :o)