Dobrošov a pak hurá do Hronova

 

No, takže vážení. Zase byl víkend a Kachně jelo na výlet. Bylo 15.8. v pátek, tak sem vyrazila na cestu svým oblíbeným spojem v 18.10 na sever :o) Měla jsem doprovod, jel se mnou tentokrát človíček, kterýmu budem říkat Pavel. Jeho status vůči mně je známý jen pár lidem a všichni to vědět nemusí. Takže jsme jeli. Cílem byl Náchod. Dojeli jsme tam kolem půl jedenácté večer a protože byla zima, tak Pavel zapátral a našel autobus do Dobrošova.  Autobus po chvíli potkal ožralýho řidiče v osobáku, kterej právě narazil do svodidel. Řidič autobusu se zachoval akčně a zavolal na něj policajty, no byla z toho sranda :o) Každopádně jsme si ušetřili ranní lezení do kopce a spali sme na louce kousíček od dělostřeleckýho bunkru pevnosti Dobrošov :o) Pěkný to bylo. Měsíček svítil a rosa padala. Ráno nás vzbudila zima asi v šest. Snídaně, sbalit a tradá. Vyrazili jsme na Maliňák k bunkrům s čísly 70a, 70b a 71. Jsou oficiálně nepřístupné a neoficiálně taky. Mám vyfocenou 70a pod plechovou branou. 71 je předělaná na něco jako trafostanici. Pak jsme po naučné stezce obešli po povrchu bunkříky spadající pod pevnost Dobrošov, včetně dělové výsuvné a otočné věže, která tam nebyla nikdy nainstalovaná :o) Obešli jsme to tak, že jsme došli pěkně po cestě k Jiráskově chatě. Byla už v provozu včetně rozhledny z věžičky a to bylo něco pro mě. Hned sem vysolila 20 Kč a nahoře sem koukala a koukala jako blázen :o) Dole se zatím sušily věci na spaní. Taky nějaký jídlo sme do sebe natlačili. Pak už hurá na Březinku N-S 82. Cestou jsme prošli přes Lom N-S 81, kde mají expozici z věcí, které se na Březinku už nevlezly. Bylo to tam fajn, koupila sem knížku a pohled a pádili sme po betonovým prahu k Březince. Tak sem strávila asi hodinu na prohlídce a obdivovala sem hlavně jejich novej kanónek :o) vz. 36…je úžasnej, krásně napucovanej a funkční :o) Pak sme minuli 83. Ne schválně, ale prostě sme ji nenašli cestou. Pokračovali sme přes 84 k 86, která byla v Náchodě ve městě. 85 jsme minuli schválně, protože nad nádraží na Montace to bylo dost z ruky. 87 nám dala dost práce. Hledali sme ji a nakonec našli. Byl z ní krásnej rozhled směrem na Dobrošov :o) 88 spravovala banda malejch kluků. Uklízeli v ní a dokonce se pustili do bílení zdí. 89 je zabudovaná na soukromým pozemku v jedné stodole, děsný :o( Ale hlavně jsme ji hledali dlouho, protože sem si v ruce blbě otočila mapu a už to bylo. Lítali sme po poli jako pitomci a kde nic tu nic :o) Až najednou… Tam jsme taky „nastoupili“ na červenou značku a šli po ní k 90, která byla hned u silnice a podle všeho se na ní pracuje. Pak jsme došli k vesnici Pavlišov. Tady byla u hřiště 91, ze které ještě trčí konce střel se stabilizátory. 92 je na dohled v remízku a je vidět až na 93a a 93b. U 92 jsme se najedli a vyrazili jsme do Pavlišova do hospody na Primátora :o) A pilo se a pilo… no, spát sme šli na 93b, pěkně nahoru :o) Noc byla úžasná. Svítil měsíček, hvězdičky padaly jako švestky :o) V neděli ráno sme vyrazili po červené dál na T-1a a T-1b. Z T-1a byl pěknej rozhled. Na T-2 sem si chtěla vyfotit motýla. Dostala sem ho posazenýho do dlaně, ale než sem nastartovala foťák, tak byl pryč :o) T-3 není. Prostě není, protože ji nahradili betonovým pásem, takže ji nehledejte. My sme ji chvíli hledali na mapě a pak sme šli k T-4. Ta je celá zabetonovaná a je děsně veliká. Přes příšerně zarostlý údolíčko a potok sme se dostali hodně šíleným způsobem k T-5 U křížku. Tady byli doma :o) Prohlídka byla fajn a výklad byl fajn a ještě nám pověděl pán kudy dál :o) Takže na T-6 sme trefili dobře a pak k T-7 taky :o) Na T-7 byli taky doma, mají tady z toho udělanou chatu na víkendy :o) Pěkný :o) Pustili nás dovnitř a pokecali jsme. Pak už sme se ve stínu rozložili na celtě k obědu a dokonce i k polednímu spánku :o) Následovala cesta po červené přes Hronov a všechny jeho pamětihodnosti na nádraží. Nakonec sme skončili na nádraží autobusovým a pak busem přes Pardubice do Brna. Já sem cestu skoro celou prospala. Pěkný to bylo :o) Prošli sme všecko tak nějak podle plánu :o) Mám tentokrát jenom cosi s jedním prstem na ruce, což je v mým případě nutné považovat za skvělé :o)