Moji věční a vděční spolubydlící – plyšáci :o)

Tak a je to tadyk :o) Kachně se nudilo. Kachně si půjčilo na víkend jen tak ze srandy digitální foťák, aby vám mohlo ukázat, jak umí fotit :o) Jo, prostě sem si ho půjčila teď tadyk najdete pár foteček. Rozhodla jsem se, že vám všem představím svoje plyšáky, kteří se mnou bydlí a se kterejma se raduju a brečím, když sem sama doma. Každý z nich má svůj příběh, tak vám aspoň vždycky ve zkratce povím, „jak to bylo“…

No, tady je máte všechny na hromadě. Takže přehlídka je aktuální k 7.12.2003 a tady to máte i s fotkama (odkazy na jménech plyšáků):

Hafík – plyšový dalmatin rozumných rozměrů. Já dalmatiny jako živé psy nějak moc nemusím, ale tohoto jsem dostala od Honzíka z Prahy k narozeninám a byl to pro mě ten rok nejmilejší dárek. Hafík má absolutní práva, spí doslova se mnou a ve všech krizových situacích je první „po ruce“. Jednou sem ho vyprala a jemu pustily ty černý fleky do okolního bílýho kožíšku, takže teď už vypadá ušmouraně napořád, ale to mi vůbec nevadí :o)

Káče – to je kachně ze Žamberka, taky ho mám od Honzíka z Prahy. Je to plyšáček, kterej mi bude vždycky připomínat jedinou blbost mýho života, které lituju. Mám ho ráda a občas mu i učešu chocholku :o)

Kachně – vééliký kulatý kachně :o) Jo, občas se z něj nechtěně stal i házecí předmět, prostě díky tvaru dobře lítá. Je z Prahy z jednoho obchodu s nábytkem. Občas mi slouží jako přídavnej polštářek :o)

Tuleník – krásnej maličkej tuleň. Má očička jako moje kamarádka Jířa :o) Jo, ten je taky z Prahy a vyprosila sem si ho na Honzíkovi na ulici Ječná. Byl hrozně drahej, ale mám ho :o)

Medvídek – nemocniční medvídek, kterýho mi Honzík koupil, když sem byla v Praze v Motole v nemocnici :o) Bez něj bych tam asi umřela…

Káč Báč – kachně od Myšáka… jo, takový rozpláclý, ale jako polštářek zcela funkční :o)

Kavečka – taky od Myšáka…připadá vám šílená? :o) Super pták, akorát teda ten zobák je fakt nebezpečnej. Jo a musí se taky občas učesat…

Jéža – ježeček od mamky :o) Toho sem dostala teďkom k svátku, má super kalhoty a vůbec je pěknej a docela podobnej těm ježkům, který potkávám na svých výpravách :o)

Bobo – bobr s placatým ocasem od Peťana. Taky k letošnímu svátku :o) … předpokládám, že ten vtip o bobrovi a kačeně znáte??…jestli ne, tak mi dejte vědět, řeknu vám ho…každopádně Peťan ho znal ještě než mi Boba koupil, takže má velkej černej puntík :o)

No, tak tady zatím sbírka končí… jediný, kdo tu nemá fotku je plyšovej pes Šarik (aano, je to podle Čtyři z tanku a pes)…toho mám od svých pěti let, bydlí u našich v mým bývalým pokojíčku, protože tam má klid a nemusí se se mnou furt někam stěhovat. Je to super cestovní pes a ví na mě hrozně moc věcí…