Cesta na koncert byla sranda. Tolik uzavírek sem ještě snad
na jedné cestě nepotkala, a to sem se teda autem něco najezdila :o) Skoro to
vypadalo, že si někdo nepřeje, abychom tam dojeli. Ale zvládli sme to, teda
Jirka to zvládl, já mu do toho jen blbě kecala :o)
Scooter je pojem. Jasně, mezi technaři určitě. Normální
lidi ho taky znají, protože je prostě slavnej. Dejme tomu, že sem (ovšem pouze
v tomto jednom konkrétním případě) normální člověk. Mám doma jen jedno jeho
CDéčko a to výběr 24 CARAT GOLD. Dejme tomu, že většinu těch písniček i znám.
Některý víc, některý míň, u většiny aspoň vím, o čem jsou :o) Dál znám člověka,
kterej s kamarádem sháněl lístky na koncert Scootru v Pardubicích
(1.8.2003). Protože sem prostě taková, tak ty lístky zkusím sehnat i já a
v tu chvíli začínám přemýšlet, že bych třeba na ten koncert jela
s nima. Dělám poslední dobou šílený věci, tak proč ne tohle, že? Nakonec
jsem jela s kamarádem ve dvou a zažila fantastický koncert. Byli jsme tam
už od odpoledne, kdy hráli Buty, Lenka Dusilová a Tataboys. Pak jsem už stáli u
pódia, počítám tak 8 metříků uprostřed v kotli. Přes Scootrem měl hrát
ještě asi hodinu DJ a jeho přípravu sem málem nepřežila, trvalo jim to dost
dlouho a mně bylo už asi hodinu dost mizerně. Nicméně sem se rozhodla, že to
ustojím. Odhodlání moc nestačilo, takže z vystoupení DJ si toho moc
nepamatuju. Ale přežila sem. Chystání pro Scooter bylo jedno z nejkratších
za celý večer, takže se moc dlouho nečekalo. Když se objevili na pódiu, tak
nebylo co řešit. Opravdu nebylo. Občas fakt funguju nezávisle na tom, jak mi ve
skutečnosti je. Teď nevím jak, ale každopádně vím, že sem vydržela celý to
úžasný vystoupení na nohách a celkem v pohybu. Bylo to takový, že snažit
se to sem popsat by byla hloupost. Jedna z věcí, který se musí zažít :o)
Fantazie. Jak ten si s náma hrál, to bylo úžasný a hlavně mi přišlo úplně
samozřejmý, že se „nechám“, prostě, že nechám hudbu a celou tu show ať si se
mnou dělá, co chce :o) Nezpíval nic, co bych neznala vůbec, takže i tím mi jako
„Scooter laikovi“ udělal velkou radost :o)
Když bylo jasný, že už se na pódium nevrátí, dav se začal
rozcházet a my šli taky. Propasírovali sme se skrz bránu a štrachali se
k autu. No, mně začaly problémy. Scooter mě držel na nohách a teď už
nebylo nic co by mě zachraňovalo… bylo mi špatně. Za poslední dobu sem už pěkně
zdechlá a prostě toho asi nevydržím na koncertě tolik jako před rokem :o(
Autíčkem sem byla posunuta až před nádraží a protože sem Jirku asi celkem
vyděsila tím, že sem úplně mimo, tak sem byla téměř až naložena do vláčku.
Nakonec sem se ještě trošku sesbírala a přesvědčila sem své okolí, že ještě
zvládnu tu noc cokoliv… i když mi to asi nikdo opravdu nevěřil… a to celkem
oprávněně. Do vlaku sem se naložila, ale dověděla sem se, že rovnou do Brna
nejede, takže aspoň do České Třebové. Ve vlaku měli celkem pěknej záchod. No, v
ČT sem spolu s dalšíma vystoupila. Potud mé vzpomínky. Pak už sem seděla
na lavičce a dva borci mi oprašovali rifle na koleně, to už sem s i nima
mluvila :o) Jo, sesbírali mě ze země, jelikož sem podle všeho šla do kolen
akorát před nima a protože vypadali dost normálně, tak mě jen nepřekročili, ale
zkusili zjistit, jak na tom sem. Pokecali sme o koncertě a mě přešoupli na
vlastní žádost před nádr na lavičku k autobusům (už jednou sem tam před
časem spala, tak to tam znám). Jo, tam sem vyrobila nějaký SMSky a uvedla na
pravou míru to, jestli žiju nebo ne. Bylo mi děsně, tak sem nakonec zvolila
taktický ústup do křoví… doslova, vylovila sem celtu a snažila se celou noc
nezmrznout. Seznámila sem se s místníma policajtama a ráno sem se dala
trochu dohromady a pak se přesunula do Brna :o) Tolik výlet na Scooter :o))
Bylo to fajn a super a úžasný a nic z věcí okolo to nemohlo zkazit :o)
Teď sem v netové kavárně. Právě se snažím zbavit
zvýšené teploty (tak se prej aspoň říká těm 37,8, který sem eště před chvílí
měla). Leju do sebe čaj za čajem a nasypala sem do sebe asi půl balení
Paralenu. To by bylo, aby mě to do rána nepřešlo. Hlavně té rýmy se musím
zbavit, protože rýmu fakt nesnáším. Jo a mimo to, že se tu o mě starají, tak mi
dělají i naschvály. Před chvílí tu pustili pěkně akorát nahlas Break It Up. To
byla špatná volba, moc špatná. Mám tu písničku moc ráda, akorát u ní skoro
dycky brečím. A brečet, když máte rýmu a už tak nemůžete dejchat, to je vám
věc. No jo. Zejtra bude neděle. Měla bych vymyslet, co budu dělat celej den.