… lepší vtip jste neviděli :o))

 

No, takže jsem plánovala a neplánovala. Prakticky jsem neplánovala jak a kde a jak dlouho kde budu. Jen sem věděla, že prostě si vezmu dovolenou a odpočinu si. Kdekoliv jen ne v Brně.

V pátek jsem se s lehkou výstrojí za jarního počasí nasáčkovala do autobusu a vyrazila sem na cestu. Tak jsem ze sebe poprvé udělala pitomce o tomto víkendu. Stála sem tam jako trubka a koukala po obvyklé červené barvě auta. Pak mi byla zima, tak sem psala SMSky a furt sem koukala okolo. Červený auto nikde, však byl ještě čas, tak co. Hm. Nečekalo na mě červený auto, ale celou tu dobu jsem byla pozorována se smíchem z auta zeleného… no, klidně se zasmějte.

V sobotu ráno, teda spíš dopoledne dorazil zbytek posádky :o) Já měla samý úžasný úkoly. Většinou sem něco uklízela, něco někam nosila nebo vařila polívku nebo topila v kamnech. Jo, taky sem byla vrchní osvětlovač. Odpoledne se stavil nějakej kámoš s rodinou včetně dvou dítek, tak bylo veselo. Pak se do bunkru najednou nasomroval dav Poláků. No, já jim rozuměla každý pátý slovo, ale dalo se to.

V neděli ráno se skoro nic neudělalo, hned dopoledne totiž dorazil avizovaný autobus lidí spolu s tím kámošem a jeho rodinou. Organizátor si vzal postupně skoro všechny lidi na prohlídku bunkru. Bylo tam najednou lidí jako na Václaváku, děsný. Člověk se tam skoro bál.

Zbytek mé maličké dovolené byl fajn…pár procházek sem zrealizovala, vyfotila sem nějakej film, dostala sem občas nějaký děsně důležitý úkoly jako například dělat jídlo, topit, uklidit někde něco, poskládat deky na postele nebo šmodrchat vycpávky do přilby a takový ptákoviny, který se prý nedají pokazit. Jo, mají tam ve mně děsnou důvěru, teda v mé schopnosti. Pak už hurá na autobus… skrz závěje sněhu, který napadly tak nějak v průběhu asi 24 hodin…určitě naschvál, protože sem měla sebou to jarní oblečení :o)…