… lepší vtip jste neviděli :o))
No, takže jsem plánovala a neplánovala. Prakticky jsem
neplánovala jak a kde a jak dlouho kde budu. Jen sem věděla, že prostě si vezmu
dovolenou a odpočinu si. Kdekoliv jen ne v Brně.
V pátek jsem se s lehkou výstrojí za jarního
počasí nasáčkovala do autobusu a vyrazila sem na cestu. Tak jsem ze sebe poprvé
udělala pitomce o tomto víkendu. Stála sem tam jako trubka a koukala po obvyklé
červené barvě auta. Pak mi byla zima, tak sem psala SMSky a furt sem koukala
okolo. Červený auto nikde, však byl ještě čas, tak co. Hm. Nečekalo na mě
červený auto, ale celou tu dobu jsem byla pozorována se smíchem z auta
zeleného… no, klidně se zasmějte.
V sobotu ráno, teda spíš dopoledne dorazil zbytek
posádky :o) Já měla samý úžasný úkoly. Většinou sem něco uklízela, něco někam
nosila nebo vařila polívku nebo topila v kamnech. Jo, taky sem byla vrchní
osvětlovač. Odpoledne se stavil nějakej kámoš s rodinou včetně dvou dítek,
tak bylo veselo. Pak se do bunkru najednou nasomroval dav Poláků. No, já jim
rozuměla každý pátý slovo, ale dalo se to.
V neděli ráno se skoro nic neudělalo, hned dopoledne
totiž dorazil avizovaný autobus lidí spolu s tím kámošem a jeho rodinou. Organizátor
si vzal postupně skoro všechny lidi na prohlídku bunkru. Bylo tam najednou lidí
jako na Václaváku, děsný. Člověk se tam skoro bál.
Zbytek mé maličké dovolené byl fajn…pár procházek sem
zrealizovala, vyfotila sem nějakej film, dostala sem občas nějaký děsně
důležitý úkoly jako například dělat jídlo, topit, uklidit někde něco, poskládat
deky na postele nebo šmodrchat vycpávky do přilby a takový ptákoviny, který se
prý nedají pokazit. Jo, mají tam ve mně děsnou důvěru, teda v mé
schopnosti. Pak už hurá na autobus… skrz závěje sněhu, který napadly tak nějak v průběhu
asi 24 hodin…určitě naschvál, protože sem měla sebou to jarní oblečení :o)…